Kategorie:Konspirační teorie

Při analýze populistických rámování a konspiračních teorií se hranice mezi konspiracemi, lživými tvrzeními a politickou propagandou velmi často stírají. I proto je důležité konspirační teorie zcela oddělit od obyčejných pomluv, folklóru a tzv. městských legend [Bergmann, 2018].

V nejobecnějším pojetí vysvětlují konspirační teorie historii jako sled událostí ovládaných mocnými, až démonickými silami, a rozdělují všechno dění na jasně oddělené světy dobra a zla.

V užším slova smyslu chápeme konspirační teorie jako teorie, které podporují teze (nebo samy tyto teze ustanovují) že organizace (individualit či skupin) podnikají nebo podnikly v utajení určité kroky za účelem dosažení zlovolného konce.

Tři základní principy:

Většina konspiračních teorií sestává ze tří základních principů:

1. Nic není náhoda Tento princip říká, že svět je založený na záměru a zcela opomíjí pojmy jako náhoda, nahodilost nebo shoda okolností. Vše se děje, protože je to tak zamýšleno a naplánováno.

2. Nic není tak, jak se zdá Tato součást konspirační teorie je postavená na tezi, že zdání klame. Předpokládá se, že ti, kteří za konspiracemi stojí, vynakládají úsilí, aby buď nebyli odhalitelní, nebo aby vypadali v očích ostatních zcela nevinně.

3. Vše je propojeno Protože neexistuje nic jako náhoda, třetí princip tvrdí, že v každém dění se dá po nějaké době odhalit vzorec, který je zcela zjevný. Proto konspirační teoretikové vynakládají úsilí na odhalování různých propojení a souvislostí mezi jednotlivými událostmi a konspiracemi samotnými.